2 ἀκακία, -ας, ἡ


candidez, falta de malicia, inocencia ἀπειρία καὶ ἀ. D.59.81, τῇ γὰρ αὐτῶν ἀκακίᾳ τοὺς πέλας μετροῦσιν Arist.Rh.1389b9, οἶδεν δὲ ὁ κύριος τὴν ἀ. μου LXX Ib.31.6, ἔτι δὲ ἔχεται ἀκακίας LXX Ib.2.3, de Adán y Eva, Ph.1.38, οἱ μὲν ἐν ἀκακίᾳ Euagr.Pont.Schol.Pr.26.1
de un analfabeto, Basil.M.29.241B
de las ovejas, Gr.Naz.M.36.640C.